Profil plemene
Krátce z historie
Profil plemene Moskevský strážní pes byl vyšlechtěn ruskou armádou. Šlechtění probíhalo po druhé světové válce v Sovětském svazu, ve stanici Rudá hvězda pod vedením vedoucího školy vojenské kynologie generálmajora G. N. Medvěděva. Země potřebovala velké, silné psy, hrubého typu, vytrvalé, schopné provádět různé úkoly v obtížných klimatických podmínkách, ostrého ale naopak dobře zvladatelného hlídače. Využíval se k ostraze vojenských i státních objektů a objektů zvláštního určení, kde je třeba nekompromisního zásahu proti narušiteli. Historie tohoto plemene v Česku není příliš dlouhá. Major, sloužící v sovětské armádě si s sebou k nám přivezl psa i fenu, kteří měli dvě štěňata. Fenka (Andy Ardea CZ) pak měla dva vrhy, které tvoří spolu s importovanými jedinci ze země původu, ale i z Polska a Maďarska základnu plemene v Česku.
Jaký Moskevák je ....
Tato rasa je výsledkem postupného křížení svatobernardského psa, kavkazského ovčáka a ruského skvrnitého loveckého psa. Kdy po kavkazském ovčákovi zdědil silné zuby, vynikající pohybovou soustavu, vytrvalost, nedůvěru k cizím a velmi dobře vyvinutý obraný reflex. Po loveckém psovi dobrý čich. Od bernardýna převzal líbivý exteriér, dobrou cvičitelnost a oddanost ke svému pánovi a jeho rodině. Díky tomu je tento silný a ostrý pes velmi dobře zvladatelný. Je to pes neúplatný, vyrovnaný, s dědičným ochranářským instinktem. I přes svou mohutnost je velmi pohyblivý a vytrvalý. Svěřený objekt a psovoda chrání s nasazením svého života. Nikdy se nestane, aby se obrátil proti svému pánovi, ani v největším rozdráždění. Je velmi inteligentní, vyhodnocuje situaci podle svého uvážení a také podle toho zasáhne. To je nesporná výhoda při střežení objektů. Není agresivní, dokud nemá dobrý důvod. Hlídat umí i bez výcviku, má to v sobě. Přestože vypadá velice dobrácky a přátelsky, dospělý pes nenechá cizího člověka překročit svou, byť jen pomyslnou hranici. Vůči vlastní rodině je velice loajální, s dětmi vychází velice dobře a v jejich přítomnosti je opatrný. Moskevský strážní pes se lehce cvičí, jednou naučený povel si pamatuje i bez opakování a vždy se snaží vyhovět. Výchova musí být důsledná, ne však drsná. Kdo si toto impozantní plemeno pořídí, získá nejen milujícího, oddaného kamaráda, ale především neúplatného strážce své rodiny a majetku. Jejich temperament si získá srdce každého.
Stručný standart
Celkový vzhled: Moskevský strážní
pes je nadprůměrné výšky, mohutného typu s dobře vyvinutou, silnou
kostrou a svalstvem. Pohlavní výraz je jasně definován, psi jsou
viditelně mohutnější než feny.
Výška v kohoutku:
Nejcharakterističtější výška pro psy je 77 až 78 cm a pro feny 72 až 73
cm, spodní hranice u psů je nejméně 68 cm, u fen 66 cm, horní hranice
výšky není dána.
Hlava: Hlava je velká, mohutná,
široká v lebeční části, s dosti hlubokým přechodem od čela k široké
mordě, zuby jsou velmi silné, velké s nůžkovým skusem, řezáky jsou v
jedné linii. Uši zavěšené, trojúhelníkového tvaru, silné u kořene, pevně
přiléhající předním krajem k lícním kostem.
Tělo: Hrudník je hluboký, široký,
dlouhý s okrouhlými žebry, který se viditelně rozšiřuje k zadní části.
Končetiny jsou přímé a paralelní, tlapy jsou velké a kulaté. Ocas je
vysoko nasazen, u kořene silný, při vzrušení se zvedá nad linii zad.
Srst: Srst je hrubá, delší, těsně
přiléhající, hustá, s dobře vyvinutou podsadou. U psů jsou více
vyvinuty okrasné chlupy, které jsou vidět na krku v podobě hřívy a za
ušima, na nohou a na ocase.
Barva: Zbarvení je rezavé s bílou
- plášťové, skvrnitě bílé s rezavými nebo šedohnědými plotnami. Hruď,
přední končetiny do výše lokte, zadní do bérce a konec ocasu jsou bílé.
Tmavé "brýle" zakrývající vnitřní koutek oka. Povinné je tmavší zbarvení
na hlavě než na těle.
Pohyb: Charakteristickým pohybem pro toto plemeno je krátký klus a těžký cval.
Pozn.:
Psi musejí vykazovat dvě viditelná
normálně vyvinutá varlata, která jsou zcela spuštěná v šourku.